Amagami SS

17. ledna 2011 v 2:25 | Moti |  Anime
Než já se dokopu začít psát nějaký článek, a než se pak ještě jednou dokopu ho dokončit, uběhnou měsíce. Kolik článků sem už musel zrušit, protože prostě vypršelo jejich načasování. S článkem o Amagami SS je tomu taky tak. Jakmile přišly druhé díly další sezóny, začal jsem ztrácet víru v sám sebe. ALE NĚJAKÝ ČLÁNEK UŽ PŘECE MUSÍ BÝT TEN STATEČNÝ A PROJÍT TÍM VŠÍM, NE?!
A tak jsem ho napsal! I když je v podstatě úplně zbytečný. Ale víte co? Jednou někdo přijde. Člověk, který teprve vstoupí do role diváka anime. Někdo, kdo o Amagami SS nic neví a chtěl by se dozvědět víc, aby věděl, zdali to má zkusit, nebo ne. A já mu tady k tomu řeknu své.
Amagami SS


Známe harémovky. Jeden chlapec, tlupa nahánějících ho slečen. Ať už si hlavní hrdina prožije s kteroukoliv z nich cokoliv, vždy je tam ta jedna, která nakonec vyhraje. V lepších případech je to docela jasné od začátku a fanoušci těch nevyvolených alespoň více smířeně sní, než pláčou. Tyto hromady zlomených srdcí jsou asi jedním z nejsilnějších mínusů harémovek.
Když jsem sledoval Clannad, tak jsem měl rád postavy absolutně všechny. Navíc ostatní slečny motající se kolem Okazakiho ctili jeho volbu a nebyly to žádný bojující cácory, co po každým omítnutí zakřičí "však já se jen tak nevzdám", jak kdyby moc četly shounen mangy a vyčkávaly v křoví na další příležitost. Takže přát romantické chvíle jiné jsem nepotřeboval. Když ale přišly speciály s Tomoyo a Kyou, tak jsem udělal: "WOOOOOOOW, tak to je hodně krutý." Opravdu mě zasáhly a zhuštěný příběh na prostoru 23 minut mě přinutil prohloubit vztah s těmito slečnami a daleko víc si jich všímat a vážit. Tyto alternativní vesmíry mi přišly jako neskutečně fikanej výmysl. Nejde v nich o vítězství jiné slečny, jde jen o poklidné vychutnání si jiné možnosti prostě takové, jaká by mohla být.

A teď už k tomu Amagami SS. Jde o anime zpracování stejnojmenné harémové visual novely, což by za normálních okolností nejspíš znamenalo vybrat ze všech slečen tu "nejhlavnější" a … prostě z ní udělat tu nejhlavnější. Což by na druhé straně znamenalo jen ztráty a změny a … bolest v srdcích nás fanoušků nevyvolených slečen. Někde na tomto světě však kráčí člověk. Člověk, který chtěl něco změnit a spasit nás. Nemám sebemenší tušení, kdo to byl, jen předpokládám, že to byl nějaký Japonec pracující na Amagami SS. Byl to totiž nositel myšlenky, pojmout celý projekt trochu odlišným způsobem.
Použili právě koncept alternativních realit, které jsem já osobně před tím zažil právě u speciálů ke Clannadu. V Amagami SS tedy všechny slečny harému představují jakési spící buňky. Každé 4 díly seriálu pak představují jednu verzi skutečnosti, během které byla jedna z nich aktivována, zatím co ostatní zůstávají v utajení. Jakmile 4 díly skončí, začne v dalším díle jiná verze příběhu, během které byla aktivována jiná slečna.
I když se nám můžou zprvu zdát 4 díly pro romantický příběh málo, není tomu tak. Ten prostor stačí a funguje. A nejen to. U sedmého dílu sice začínáte mít takový neblahý pocit, že každý příběh bude podle stejné šablony. Není tomu však tak. Každá slečna potřebuje něco jiného a tak i jejich příběh je jiný. O sérii nemůžeme ani říct, že by každý příběh prvním dílem začal a tím čtvrtým skončil.

Amagami SS sae

K rozmanitosti přispívá i to (bohužel), že ne všechny spící buňky dostanou rovné příležitosti. Ne každá se nakreslila se stejně vyvinutým poprsím. Ne každá dostala příležitost se ukázat hlavní postavě v plavkách. A ve vztahu k nám divákům, protože každá dostala svůj vlastní ending, ne každá nám mohla svým endingem padla do ucha. Jisté prvky dokonce jasně zvýhodňují, nebo naopak znevýhodňují určité adeptky. Například Morishima-sempai (druhá zprava), nejspíš protože byla první, mi přijde, že má daleko víc lépe nakreslených scén, než například díly slečen vprostřed série (při pohledu na screeny to může až působit dojmem, že hlavní postava je úplně někdo jiný). Jedna z posledních slečen (tak a tady to mám, měl jsem to napsat hned po dokoukání, teď si nejsem jistej, která to byla), pak protrpěla na konci svého festivalového dílu invazi záběrem na ne-zcela-šťastně se tvářící jinou spící buňku, což mohlo diváka vytrhnout a zrovna prožívané okamžiky poškodit. A nakonec například Sae Nakata (třetí zleva),při jejíž popisu prostě musíte klást důraz na velikost poprsí (obrázek výše poskytuje příležitost porovnat s velikostí ruky dospívajícího muže), má tak nechutně pisklavý hlas, že lidi co už nejsou schopní slyšet netopýry, by si mohli nedopatřením myslet, že není nadabovaná.

Amagami SS Kamizaki

Toto zpracování alternativních příběhů mi přišlo jako velice dobrý nápad, který zajistil maximální vytěžení ze všech postav na daném časovém úseku. Během celé série se můj postoj k ní měnil. Nejdříve jsem byl nadšený, pak koukal, protože jsem viděl spoustu jiných možností, kterými bych plýtval čas daleko víc atd. Ke konci však můj zájem znovu vzrostl a po skončení jsem se cítil naplněný. A to dlouho.
Zajímalo by mě však, jaké poselství, jaký vzkaz autoři do tohoto příběhu vložili. Krásný romantický příběh s šesti slečnami. Znamená to, že něco jako "ta pravá" neexistuje? Že tou pravou může být kterákoliv slečna na tomto světě, kterou si vybereme? (Pokud to bude někdy číst nějaká slečna, klidně si ty pohlaví obraťte) A nebo že která je ta pravá, určujeme na základě našich životních volbách? (Což by celkově odpovídalo systému fungování visual novel) A nebo je třeba se na to kouknout ještě jinak. Ten týpek je schopný z fleku randit s hromadou různých holek. Neznamená to tedy náhodou, že nezáleží vůbec na tom, jestli je ona "ta pravá", ale jak jsme schopní ze sebe udělat "toho pravého" my pro ni?
Jo, to musí být ono. Pokud autoři chtěli něco říct, tak by to mělo být toto. Důkazem by mohl být i poslední 25. díl, kde si v tomto jednoepizodním románku začne se slečnou na posledním obrázku a která není normálně uváděná do hlavní šestice a dál už nic neřeknu, však se na to podívejte.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama